Lední medvěd je mocným symbolem síly a odolnosti Arktidy. Dokáže plavat rychlostí až 9,5 km

Přidat na Seznam.cz

Největší medvěd na světě a hlavní arktický predátor, lední medvěd, je mocným symbolem síly a odolnosti Arktidy. Dospělí samci váží 350-600 kg, samice váží 190-250kg. Lední medvědi jsou také vysocí. Dospělý samec může ve stoji na zadních nohách dosáhnout výšky přes 3 metrů.

Jak vzniklo jeho pojmenování?

Domorodí obyvatelé Severu mají pro lední medvědy svá vlastní jména v mnoha jazycích a dialektech již tisíce let. Později získali medvědi jména od vědců a objevitelů, včetně „ledního medvěda“ a jejich latinského názvu: Ursus maritimus neboli „mořský medvěd“.

Velitel C. J. Phipps, autor knihy Cesta k severnímu pólu, poprvé použil Ursus maritimus („mořský medvěd“) v roce 1774. Odkazuje na úzkou vazbu tohoto zvířete na chladné arktické vody a mořský led. Později byl přijat vědecký název Thalarctos. Jedná se o kombinaci řeckých slov thalasso, což znamená moře, a arctos, což znamená medvěd severu. V roce 1971 se vědci zabývající se ledními medvědy vrátili k původnímu vědeckému jménu medvěda, Ursus maritimus, píše portál Polar Bear International.

Jak se adaptovali?

Postupem času se medvědi rozšířili po celém severu a skvěle se přizpůsobili životu, při kterém loví tuleně a přežívají extrémní mrazy, píše portál WWF.

Jejich těla jsou shora dolů dokonale sladěna se sezónními změnami v Arktidě. Jejich srst pokrývá silná vrstva tuku, uši a ocas jsou malé, aby omezily tepelné ztráty, a tlapky jim umožňují našlapovat na tenký led. Jednou z nejpozoruhodnějších adaptací je jejich schopnost prospívat na stravě bohaté na tuky, aniž by došlo k poškození srdce. Zajímavé je, že výzkum ukazuje, že poté, co se medvědi hnědí a lední oddělili, nastalo období, kdy se opět dostali do kontaktu, zejména geny ledních medvědů se přelily do grizzlyů.

Lední medvědi jsou výborní plavci

Lední medvědi jsou považováni za výborné plavce a dokáží udržet rychlost až 9,5 km za hodinu, přičemž pádlují předními tlapami a zadní nohy drží naplocho jako kormidlo. Mají silnou vrstvu tělesného tuku a voděodolnou srst, která je izoluje od chladného vzduchu a vody.

Většinu svého času tráví lovem potravy

Více než 50 % času tráví lední medvědi lovem potravy. V závislosti na ročním období a dalších proměnách může lední medvěd ulovit pouze jednoho nebo dva tuleně z deseti, které uloví. Jejich potravu tvoří především tuleni kroužkovaní a vousatí, protože k přežití potřebují velké množství tuku.

Lední medvědi a spánek

Stejně jako lidé spí většina ledních medvědů 7-8 hodin v kuse – a také si zdřímnou. Lední medvědi si zdřímnou téměř kdekoli a kdykoli, a zejména poté, co se nakrmí. Dřímání jim pomáhá šetřit energii, protože celá jejich existence se točí kolem lovu, jídla a šetření energií.

V zimě spí lední medvědi v mělkých jamách, které si vyhrabávají ve sněhu, a to bokem nebo zády k větru. Mohou spát i během sněhové bouře. Sníh se na nich hromadí jako izolační přikrývka. Někdy zůstávají schoulení pod sněhem i několik dní, dokud bouře nepřejde. V létě se lední medvědi choulí na mořském ledu, někdy používají jako polštář kus ledu nebo tlapu.

Čistota je u ledních medvědů důležitá

Lední medvědi mají rádi čistotu a sucho, protože zplstnatělá, špinavá a mokrá srst špatně izoluje. Po krmení se lední medvědi vydávají k otevřené vodě a až 15 minut se myjí, olizují si tlapky, hrudník a čenich. Poté se osuší oklepáním přebytečné vody a otřením srsti o sníh. V zimě se lední medvědi čistí sněhem (a vodou, pokud je k dispozici). Třou si také hlavu ve sněhu, tlačí se dopředu na břiše a převalují se na zádech.

Chůze a běh

Lední medvědi mají větší problémy s přehřátím než s chladem. Proto se obvykle pohybují pomalým tempem. Mohou běžet na krátkou vzdálenost, ale rychle se přehřejí.

Zdroj: Polar Bears International, WWF