Mohli by si lidé povídat s velrybami?

Ambiciózní projekt se pokouší interpretovat klikání vorvaňů pomocí umělé inteligence a následně s nimi mluvit. Kdo přišel s neobvyklým projektem?

Začalo to v roce 2017, kdy mezinárodní skupina vědců strávila rok společně na Harvardově univerzitě v Cambridge ve státě Massachusetts (USA) v rámci programu Radcliffe Fellowship, píše web SmithsonianMag. Jednoho dne přišla do kanceláře Davida Grubera, mořského biologa, Shafi Goldwasserová, počítačová vědkyně a odbornice na kryptografii. Goldwasserová, která byla právě jmenována novou ředitelkou Simonsova institutu pro teorii počítačů na Kalifornské univerzitě v Berkeley, uslyšela sérii cvakání, které jí připomínalo zvuk, jenž vydává vadný elektronický obvod, nebo Morseovu abecedu. Takto se mezi sebou dorozumívají vorvani, řekl jí Gruber.

„Možná bychom měli udělat projekt, v němž bychom překládali velrybí zvuky do něčeho, čemu bychom jako lidé rozuměli,‘“ vypráví Goldwasserová. „Řekla jsem to opravdu jen tak mimochodem. Nikdy jsem si nemyslela, že mě bude brát vážně.“

Může umělá inteligence nahradit řeč velryb?

Na jedné večeři představili Goldwasserová a Gruber svůj nápad Bronsteinovi, který sledoval nedávné pokroky v oblasti zpracování přirozeného jazyka. To je odvětví umělé inteligence, které se zabývá automatizovanou analýzou psané a mluvené řeči. Bronstein byl přesvědčen, že kódy, jak se nazývají krátké výroky vorvaňů, mají strukturu, která je pro tento druh analýzy vhodná. Gruber naštěstí znal biologa jménem Shane Gero, který od roku 2005 zaznamenával ve vodách kolem karibského ostrova Dominika velké množství řeči velryb vorvaňů. Bronstein na tato data aplikoval několik algoritmů strojového učení.

„Zdálo se, že fungují velmi dobře, alespoň u některých relativně jednoduchých úloh,“ říká. Nešlo však o nic víc než o ověření konceptu. Pro hlubší analýzu potřebovaly algoritmy více kontextu a více dat. Miliony velrybích kódů.

Mají zvířata vůbec nějaký jazyk?

Tato otázka je mezi vědci již dlouhou dobu kontroverzní. Pro mnohé je jazyk jednou z posledních bašt lidské výlučnosti. Zvířata komunikují, ale nemluví. Zvířata nemají jazyk v pravém slova smyslu.
Výroky mnoha živočichů lze rozhodně nazvat jazykem. Nejde však jen o štěkání psů, ale musí být splněno několik podmínek. Klikavé zvuky vorvaňů jsou ideálními kandidáty pro pokusy o dekódování jejich významu, nejen proto, že na rozdíl od souvislých zvuků, které vydávají jiné druhy velryb, je lze snadno převést na jedničky a nuly. Tato zvířata se potápějí do nejhlubších oceánských hlubin a komunikují na velké vzdálenosti, takže nemohou používat řeč těla a mimiku, které jsou pro ostatní živočichy důležitými komunikačními prostředky.

Pokud se Bronsteinova myšlenka osvědčí, je docela reálné vyvinout systém analogický lidským jazykovým modelům, který by generoval gramaticky správné velrybí výroky. Dalším krokem by byl interaktivní chatbot, který by se snažil vést dialog s volně žijícími velrybami.

Zdroj: smithsonianmag.com