Nosorožci: Jde o kriticky ohrožený druh, který je loven kvůli rohu

Jsou to majestátní obři s kůží jako brnění a pohledem, který budí respekt. Nosorožci – zvířata, která na Zemi žila už v době, kdy lidé ještě neexistovali. Přesto právě člověk dnes patří k jejich největším hrozbám.

Proč jsou tito fascinující tvorové na pokraji vyhynutí, co všechno jim škodí a jak vlastně probíhá jejich ochrana? Pojďte se s námi podívat na příběh nosorožců – příběh síly, zranitelnosti a naděje.

Nosorožci: Žijící legendy přírody

Nosorožci jsou jedním z nejstarších savců naší planety – objevili se už před více než 50 miliony let. Dnes však přežívá jen pět druhů, z toho některé v počtech, které lze spočítat na prstech ruky. Tito býložravci se vyskytují především v Africe a Asii a dělíme je na:

• Nosorožec bílý – největší a nejrozšířenější druh, žije v Africe. Dělí se na jižní a severní poddruh, přičemž severní je prakticky vyhynulý.
• Nosorožec černý – menší než bílý, má hákovitý horní pysk, přizpůsobený k okusování keřů.
• Nosorožec indický – má jeden roh a silně brázděnou kůži, připomínající zbroj.
• Nosorožec jávský – extrémně vzácný, žije pouze v jediné rezervaci na Jávě.
• Nosorožec sumaterský – nejmenší z nosorožců, pokrytý řídkými chlupy, kriticky ohrožený.

Přestože se jejich vzhled liší, jedno mají společné: všichni nosorožci jsou ohroženými druhy, kterým hrozí vyhubení.

Největší hrozba? Lidská chamtivost

Pytláctví kvůli rohu

Nejvážnější hrozbou pro nosorožce je pytláctví. Roh nosorožce je velmi ceněn na černém trhu, a to zejména v některých asijských zemích, kde je považován za tradiční lék na různé neduhy – i když neexistuje žádný vědecký důkaz, že by měl léčivé účinky. V některých kulturách je také symbolem bohatství a prestiže.

Každoročně jsou tak kvůli těmto pověrám zabity stovky nosorožců. Zvíře je často usmrceno brutálním způsobem – pytláci mu useknou roh a zanechají ho zraněného a krvácejícího, nebo rovnou mrtvého.

Ztráta přirozeného prostředí

Další velkou hrozbou je ztráta a fragmentace přirozeného prostředí. S rozšiřováním zemědělství, těžbou dřeva, výstavbou silnic a měst se zmenšuje prostor, kde mohou nosorožci žít. Méně prostoru znamená méně potravy, horší možnost najít partnera pro rozmnožování a častější konflikty s lidmi.

Klimatická změna

Změny klimatu ovlivňují dostupnost vody a vegetace, na které nosorožci závisejí. Sušší období mohou být pro některé druhy kritická, zejména pro ty, kteří obývají tropické lesy (například nosorožec sumaterský).

Ochrana nosorožců: Bitva o přežití

Naštěstí existují organizace, vědci i celé komunity, které se snaží těmto zvířatům pomoci přežít. Ochrana nosorožců je mnohovrstevná a vyžaduje kombinaci technologií, legislativy, vzdělávání i mezinárodní spolupráce.

Strážci a rezervace

V nejohroženějších oblastech pracují ozbrojené hlídky, které denně riskují život při ochraně nosorožců před pytláky. V rezervacích jsou zvířata sledována, očkována a chráněna.

Odstraňování rohů

V některých případech se přistupuje ke kontroverzní metodě preventivního odstranění rohů. Roh je bezbolestně odstraněn, čímž se snižuje atraktivita zvířete pro pytláky. Roh nosorožci opět doroste, podobně jako nehet.

Moderní technologie

Sledování pomocí GPS obojků, fotopastí, termokamer nebo dronů pomáhá chránit jednotlivce i celé stádo. Tyto technologie umožňují včas odhalit nebezpečí a reagovat dříve, než bude pozdě.

Reprodukční programy

Zvláště důležité jsou záchranné chovy v zajetí, kde se podařilo zachránit některé druhy před úplným vyhubením. Zoologické zahrady a specializované rezervace pracují na rozmnožování těchto vzácných zvířat – často za pomoci umělého oplodnění nebo náhradních matek.

Češi a nosorožci: Nečekaná spojitost

Česká republika možná není první zemí, kterou si spojíte s nosorožci, ale právě ZOO Dvůr Králové patří mezi špičku v ochraně těchto zvířat. Právě zde byli chováni poslední severní bílí nosorožci, kteří byli později převezeni do Keni, kde se vědci snaží o jejich rozmnožení pomocí moderních metod. Čeští odborníci se také podílejí na výzkumu, genetických studiích a mezinárodních programech ochrany.

Zdroje: helpingrhinos.org, ifaw.org