Proč jsou mileniálové posedlí psy?

„Jediná věc, která mi pomáhá překonat třicítku, je mrzutá agorafobická čivava jménem Midge,“ píše Amanda Mullová, novinářka časopisu The Atlantic.

Pro Amandu Mullovou byla čivava Midge dokonalým partnerem. Dala jí smysl užívat čas, zvedla ji a vyvedla ven. V USA se adopce psů od doby, kdy Covid-19 začal fungovat, zvýšily, a to až do té míry, že některé útulky už prostě neměly zvířata, která by mohly darovat.

Američtí mileniálové (narozeni v 80. a 90. letech 20. století) si osvojili psy více než generace baby boom. V současné době by si psa pořídil každý druhý, a to ještě častěji mezi lidmi se stabilním příjmem a dlouholetým vzděláním. A to i přesto, že tato generace ve srovnání s předchozími generacemi odkládá plány na investice, stěhování a svatbu. Pes už nemusí být nutně nejlepším přítelem rodiny.

Amanda Mullová adoptovala svého psa v době, kdy byla „frustrovaná ze všeho ostatního“, její milostný vztah právě skončil, pracovala v zaměstnání, které milovala, ale za malý plat, a snažila se najít byt. V té době jí bylo 32 let a uvědomila si, že v jejím věku byla její matka vdaná, těhotná a vlastnila dům.

Pro jiné je adopce psa jakousi generálkou na život s dětmi. Kromě toho jsou psi (roztomilí a milující) také sociálním statutem, domnívá se novinářka. Působí na okolí dojmem stability a zároveň jsou levnější než dítě.

Podle Pata Shipmana, antropologa a autora několika knih o vztahu mezi psy a lidmi, jsou psi našimi společníky již 40 000 let. Přizpůsobili se nám nejen proto, že jsme je začali krmit, ale také proto, aby s námi mohli snadněji komunikovat díky novým svalům v obočí, které jim umožnily výraznější vyjadřování. Deindustrializace dokončila domestikaci psů. Mnoho studií proto ukazuje psí vliv na duševní zdraví člověka. Psi prý pomáhají proti izolaci, pomáhají při ztrátě blízké osoby, lépe se s nimi vyrovnáváme s traumatem…

Není tedy divu, že tato generace, která je úzkostlivější než předchozí, v psovi vidí lék na svou malátnost.