Proč pes ničí nábytek? Může se nudit a cítit se osaměle

Přijdete domů a čeká na vás katastrofa – roztrhaný polštář, rozkousané nožičky stolu nebo díra v gauči a váš psí parťák vás vítá s provinilým výrazem. Mnoho majitelů psů se s tímto problémem potýká, ale málokdo rozumí tomu, proč k němu dochází. Pojďme se podívat na příčiny ničení nábytku a na to, jak tomuto chování předcházet a jak jej odnaučit.

Proč psi vlastně ničí nábytek?

Pochopení důvodů destruktivního chování je prvním krokem k jeho řešení. Psi neničí nábytek ze zlomyslnosti nebo pomsty. Vždy za tím stojí konkrétní příčina:

Nuda a nedostatek pohybu

Nejčastější příčinou ničení nábytku je prostá nuda. Psi jsou aktivní zvířata, která potřebují dostatek pohybu a mentální stimulace. Pokud pes nemá co dělat, začne si hledat zábavu sám – a váš nábytek se stane perfektním objektem jeho zájmu.

„Většina psů potřebuje denně alespoň hodinu aktivního pohybu. Energická plemena jako border kolie nebo jack Russell teriér však mohou vyžadovat i více,“ uvádějí odborníci na psí chování. Bez dostatku aktivity se jejich energie nahromadí a najde si ventil – často právě v podobě ničení věcí.

Separační úzkost

Druhým častým důvodem je separační úzkost. Psi jsou společenská zvířata a některým jedincům dělá problém zůstat o samotě. Když se cítí úzkostně kvůli odloučení od svého člověka, mohou se uchýlit k destruktivnímu chování.

Poznáte to podle toho, že pes ničí věci především ve chvílích, kdy jste pryč. Často se zaměřuje na předměty, které nesou váš pach, nebo na místa, kudy odcházíte z domu (např. okolí dveří). Separační úzkost často doprovází i další příznaky – vytí, štěkání, nehody s vyměšováním nebo nadměrné slintání.

Strach a stres

Stresové situace jako bouřky, ohňostroje nebo návštěvy mohou také spustit ničivé chování. Pes se snaží ze stresu nějak uniknout a ničení předmětů mu přináší úlevu.

Přirozené pudy a zubní problémy

Zvláště u štěňat a mladých psů je žvýkání a kousání přirozenou součástí vývoje. Když psům rostou nebo se mění zuby, cítí nepříjemný tlak v dásních a žvýkáním si ulevují. Dospělí psi zase kousáním udržují své zuby čisté.

Nedostatečný výcvik a hranice

Pokud pes nikdy neměl jasně stanovené hranice toho, co smí a nesmí, těžko může vědět, že ničení nábytku je nežádoucí chování.

Jak psa odnaučit od ničení nábytku?

1. Zajistěte dostatek fyzické aktivity

První a nejdůležitější krok je dopřát psovi dostatek pohybu. Dlouhé procházky, běhání, aportování nebo psí sporty pomohou vybít přebytečnou energii. Unavený pes je hodný pes, který s mnohem menší pravděpodobností zdemoluje váš domov.

Pro pracovní plemena je ideální zařadit i aktivity, které zaměstnávají jejich mysl – stopování, agility nebo hledání schovaných předmětů.

2. Poskytněte mentální stimulaci

Kromě fyzického pohybu potřebují psi i mentální stimulaci:

• Interaktivní hračky – hračky, ze kterých vypadávají pamlsky, hlavolamy nebo aktivity, při kterých musí pes řešit problémy, zaměstnají jeho mysl.
• Trénink – pravidelné tréninky nových povelů a triků jsou skvělým způsobem, jak psa mentálně unavit. Stačí 15-20 minut denně a uvidíte rozdíl.
• Čichové hry – schovávání pamlsků nebo hraček po bytě stimuluje přirozené čichové instinkty psa.

3. Řešte separační úzkost

Pokud je příčinou ničení separační úzkost, zaměřte se na postupné zvykání psa na samotu:

• Začněte s krátkými odchody (několik minut) a postupně dobu prodlužujte.
• Nevytvářejte z odchodů a příchodů velkou událost – dramatické loučení a vítání jen posiluje úzkost.
• Nechte psovi něco, co nese váš pach (např. použité tričko).
• V závažnějších případech konzultujte problém s veterinářem nebo psím behavioristou.

4. Poskytněte vhodné alternativy ke žvýkání

Psi potřebují žvýkat, tak jim nabídněte vhodné předměty:

• Žvýkací hračky – existuje mnoho typů odolných hraček určených ke žvýkání.
• Přírodní parohy nebo kopyta – vydrží dlouho a jsou pro psy atraktivní.
• Dentální hračky – pomáhají udržovat zuby čisté.

Když vidíte, že se pes začíná zajímat o nábytek, okamžitě mu nabídněte povolenou alternativu a pochvalte ho, když ji přijme.

5. Využijte odpuzovadla

Na ochranu nábytku můžete použít speciální spreje s hořkou chutí, které psy odradí od žvýkání. Jsou neškodné, ale psům nechutnají. Alternativně můžete zkusit domácí odpuzovadla jako směs octa a vody nebo citronovou šťávu – mnoho psů nemá rádo kyselé pachy.

6. Vymezujte prostory

Pokud nemůžete psa sledovat, omezte jeho přístup do místností s cenným nábytkem. Využijte:

• Dvířka a zábrany
• Přepravky nebo ohrádky (s hračkami a pohodlným pelíškem)
• Uzavřené místnosti, kde pes nemá co zničit

Toto řešení by však mělo být dočasné, dokud psa nenaučíte, co smí a nesmí.

7. Nezapomeňte na pozitivní posilování

Nikdy psa netrestejte za ničení, které objevíte po návratu domů. Pes neudělá spojitost mezi trestem a činem, který provedl před několika hodinami. Místo toho se soustřeďte na oceňování žádoucího chování – chvalte ho, když leží klidně na svém místě nebo když si hraje s vlastními hračkami.

Co udělat, když jste přistihli psa při činu?

Pokud psa přistihnete při ničení nábytku, použijte pevný, ale klidný povel „NE“ nebo „FUJ“ a okamžitě mu nabídněte vhodnou alternativu. Když přejde ke své hračce, důrazně ho pochvalte.

Důležité je reagovat přímo při činu, nikoli později. Pokud přijdete domů k roztrhanému polštáři, je pozdě na jakékoli korekce – pes už dávno zapomněl, co udělal.

Ničení nábytku je frustrující, ale řešitelný problém. Klíčem je pochopit, proč k němu dochází, a nabídnout psovi lepší alternativy. Dostatek pohybu, mentální stimulace a jasné hranice dokážou zázraky. U závažnějších případů, zvláště pokud jde o separační úzkost nebo fobické reakce, se nebojte požádat o pomoc profesionály – veterináře nebo psí behavioristy.

Pamatujte, že za ničením nábytku nestojí zlomyslnost vašeho psa, ale nenaplněné potřeby nebo úzkost. S trpělivostí, důsledností a láskou dokážete tento zlozvyk překonat a mít doma spokojené soužití člověka a psa.

Zdroj: AAHA – Animal Behavior Resources, American Kennel Club