Tajemství nesmrtelnosti? Medúzy ho už znají. A kdy ho odhalíme my?

Lidé byli odjakživa fascinováni myšlenkou, jak oklamat smrt. Různé cesty vedou od náboženství, přes kryogeniku až po bájnou fontánu mládí. Možná bychom měli hledat někde jinde, píše BBC Earth.

Zatímco jsme pátrali na nebesích, ve vědě a ve všech koutech Země, tajemství nesmrtelnosti možná celou tu dobu plavalo v oceánu. V podobě medúzy.

Když si představíme medúzu, většina z nás si vybaví až její druhé stádium života. Tu tito tvorové tráví jako neprůhledné plovoucí balóny s vlečnými chapadly.

Medúzy však začínají svůj život jako larvy, drobní tvorové ve tvaru doutníků, kteří spirálovitě proplouvají vodou a hledají kámen nebo něco příhodného, k čemu by se mohli přichytit. Jakmile se larva pevně uchytí, změní se v polypa, který se podobá spíše drobné mořské sasance. Kolonie těchto polypů vznikají tak, že se polyp sám klonuje, což znamená, že kolonie může během několika dní pokrýt celé lodní molo. Některé druhy polypů vytvářejí obrovské keře. Když jsou vhodné podmínky, kvetou tyto polypy v obrovském množství, a když vykvetou, to, co z polypu vyrůstá, jsou malé medúzy.

Pokud by začátek života medúzy nebyl dostatečně výjimečný, její smrt je okamžikem, v němž to začíná být opravdu vzrušující. Když medúza nesmrtelná (Turritopsis dohrnii) zemře, klesne na dno oceánu a začne se rozkládat. Je úžasné, že její buňky se poté opět shlukují, ale nikoliv do nové medúzy, nýbrž do polypů, a z těchto polypů vznikají nové medúzy. Medúza tedy přeskočí zpátky do dřívějšího životního stadia, aby mohla začít znovu od začátku.

„Tohle nám všem pořádně zamotalo hlavu,“ říká doktorka Lisa-ann Gershwinová, výzkumnice medúz z Tasmánie a ředitelka poradenské služby Marine Stinger. „Je to jeden z nejúžasnějších objevů naší doby.“

Zda a jak bude toto zjištění využito pro případný výzkum nesmrtelnosti lidí, na to si však budeme muset nejspíš ještě počkat.

Zdroj: bbcearth.com