Albinismus u zvířat je vzácný jev. Pouze u jednoho z 10 000 savců se narodí albín

Albinismus je dědičná genetická porucha, která postihuje malou část populace zvířat. Znamená to, že organismus neprodukuje melanin, látku zodpovědnou za zbarvení srsti, kůže a očí. Albinismem mohou být postiženy všechny druhy živočišné říše. Obvykle se projevuje bílou barvou srsti a narůžovělýma očima. V některých kulturách je narození albína posvátnou událostí a předzvěstí dobrých zpráv.

Všechny druhy mohou nést, přenášet a projevovat gen pro albinismus. Zvířata však mohou produkovat i jiné pigmenty než melanin, takže nemusí být zcela bílá. Stejně jako lidé se musí vyhýbat slunečnímu záření, nejen kvůli citlivosti na světlo, ale i proto, že jsou vystavena většímu riziku vzniku melanomu a úmrtí na něj. Odborníci vypozorovali, že pouze u jednoho z 10 000 savců se narodí albín. Největší podíl těchto jedinců mají ptáci, kdy se takto narodí jeden z téměř 2000 ptáků.

Charakteristickým znakem albinismu zvířat jsou načervenalé nebo narůžovělé duhovky. Výjimku tvoří například psi, ti mají duhovky modré, šedé nebo velmi světle zelené. Pokud nemá zvíře oči dočervena, jedná se pravděpodobně o leucismus. Kdy je zvíře pouze bílé, ale může produkovat i další pigmenty. Příkladem této poruchy jsou bílí lvi, kteří nejsou albíni, jsou prostě jen bledší.

Vědci a fotografové si na antarktickém ledovém příkrovu všimli tučňáků se světlým peřím. I v tomto případě se nejedná o albíny, ale o tučňáky s isabelismem, genetickou mutací specifickou pro tento druh, která ředí pigmenty v jejich peří.

Barva srsti albínů výrazně kontrastuje s jejich prostředím, takže se hůře maskují a chrání před predátory, což jim komplikuje přežití. Dále si obtížněji hledají partnera a často jsou kvůli svému vzhledu izolovaní. Mívají špatný zrak, což jim ztěžuje hledání potravy. A protože jde o poměrně vzácný jev, jsou vyhledávanou kořistí lovců a pytláků. Například jelen se s touto mutací rodí pouze jeden z 20 000 až 100 000 jelenů, proto je třeba ve většině států USA zákaz jejich lovu.

Na rozdíl od jiných albínů, kteří denně bojují o přežití, mají bílé veverky v městském prostředí o něco snazší život. Jejich populace jsou často vysoké a to i díky nízkému počtu predátorů v tomto prostředí. Takže se zvyšuje jejich šance na jejich přežití.

Opakem albinismu je melanismus, což je onemocnění, při kterém se vytváří nadměrné množství melaninu. Zvířata, která zdědila tuto pigmentovou odchylku, mají částečně nebo zcela černou srst. Věděli jste, že černý panter není samostatné zvíře, ale je to levhart nebo jaguár s genem melanismu?

Zdroj: Medium