Mořská vydra má huňatý kožich, dokáže pod vodou zadržet dech i na pět minut a při spánku se drží s ostatními za tlapky

Vydra patří do čeledi lasicovitých a vyskytuje se na všech kontinentech kromě Austrálie a Antarktidy. Celkem existuje asi 13 druhů, ačkoli většina z nich žije ve sladkovodních řekách, jezerech a mokřadech, vydra mořská se vyskytuje v Tichém oceánu. Většina z nich má podobný vzhled a to krátké uši a čenich, dlouhý ocas a hustou srst.

Díky plovacím blanám a silnému ocasu, který funguje jako kormidlo, jsou velmi dobrými plavci. Jejich nozdry a uši se uzavírají, aby se do nich nedostala voda. Svou srst a huňatou podsadu si musí pečlivě upravovat, aby zůstala funkční a nepropustná pro vodu. Jelikož nemají silnou tukovou vrstvu jako ostatní mořští živočichové, je právě srst to, co je chrání před chladem. Mají totiž nejhustší srst ze všech zvířat, místy to je až milion chlupů na 2,5 centimetru čtverečních.

Většina druhů vyder přivádí na svět své potomky na břehu, výjimkou jsou ale vydry mořské, které rodí ve vodě. Obvykle se jim narodí jedno až dvě mláďata. Ta zůstávají s matkou až do jednoho roku věku nebo do doby, než se narodí další sourozenci.

Mořské vydry mohou měřit okolo 180cm a vážit až 34 kg. Každý den klidně sní potravu o objemu až 25 % jejich tělesné hmotnosti. Jídelníček mají rozmanitý, ale běžně jedí mořské ježky, kraby, mušle a škeble. Aby mohly chytat svou kořist, která se většinou nachází na mořském dně, jsou schopny zadržet dech na více než pět minut v kuse. Jako jedny z mála mořských savců používají nástroje, mají totiž důmyslnou metodu otevírání korýšů. Při plavání na zádech si na hruď položí kámen a pak o něj rozbijí svou kořist. Tyto kameny si dokonce ukládají do malého váčku v podpaží, aby je mohly použít i později.

Když spí, obalují se chaluhami, aby neodpluly. Během spánku se také drží za ruce s ostatními, aby si zůstaly nablízku. Skupině odpočívajících vyder se říká vor a vědci zdokumentovali dokonce více než 1000 mořských vyder v jednom voru.

Vydry mořské jsou považovány za klíčový druh, který hraje důležitou roli ve fungování celého ekosystému. Bez nich by došlo k rozsáhlým kaskádovitým dopadům na společenstva a další druhy v jejich ekosystému. Mořské vydry pomáhají udržovat pod kontrolou populace mořských ježků tím, že je požírají, což zase zajišťuje, že nejsou chaluhové lesy nadměrně spásány a poškozovány.

V 18. a 19. století byly vydry mořské kvůli své velmi cenné kožešině téměř vyhubeny. Celosvětově jsou zařazeny na Červený seznam Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) jako ohrožené.

Vydra říční

V České republice se vyskytuje Vydra říční, která obývá čisté vody, kde loví ryby, žáby, či vodní ptactvo. Vyhrabává si speciální nory, do kterých je vstup pod hladinou. Vychází hlavně v noci a může se dožít až dvaceti let. I u nás je vydra chráněný druh.

Zdroje: National Geographic, Oceana, Vydry, Vydry