Hoacin chocholatý je pták, co se živí listy a má unikátní trávicí systém. Mláďata se rodí s drápy na křídlech a dokáží plavat pod hladinou
Velmi zajímavý pták připomínající spíše prehistorické příbuzné. Byl přiřazován do různých řádů a čeledí, až se nakonec pro něj vytvořila samostatná kategorie hoacinové (Opisthocomiformes), kde je jediným druhem.
Hoacin chocholatý (Opisthocomus hoatzin) žije v celé Amazonii, v severní a střední části Jižní Ameriky. Vyskytuje se v bažinách, sladkovodních mokřadech, galeriových lesích, na březích řek, jezer a potoků.
Měří 62-70 cm a váží okolo 700-900 g, má modrou kůži pokrývající obličej a červené oči. Na hlavě má chocholku z červenohnědého peří. Vnější peří je převážně kaštanově hnědé a dlouhý ocas je bronzově zelený zakončený bílým pruhem. Mláďata se rodí holá, ale krátce po narození se jim vytvoří vrstva černého peří. Charakteristickým znakem mláďat je pár funkčních křídelních drápů, které se nacházejí na koncích křídel na prvním a druhém prstu. Tento znak se ztrácí, když dospějí.
Patří mezi listožravé, ačkoli se obvykle živí méně než dvanácti druhy rostlin, jsou schopni konzumovat listy více než padesáti různých druhů. Mezi jejich typickou stravu patří například listy tropických luštěnin a nepohrdnou ani některými květy a plody. Mají vyvinutý zvláštní systém, který jim umožňuje zpracovávat právě listy. Slouží jim k tomu zvětšené vole, v němž jsou uloženy symbiotické bakterie, které napomáhají rozkladu buněčných stěn listů a umožňují jejich trávení. Tento proces se nazývá fermentace předžaludků a jsou to jediní ptáci s tímto typem trávicího systému. I když jsou na trávení listů dobře vybaveni i tak tento proces může trvat až dva dny. Bakterie v plodinách slouží také jako zdroj živin, protože se občas přesunou do jejich žaludku.
Jsou velmi teritoriální, zejména v období rozmnožování, které je totožné s obdobím dešťů na jejich území. Vyhledávají místa v blízkosti vody, nad kterou si mohou postavit hnízdo, které staví ve výšce asi 2 až 4,5 metrů nad hladinou. Obvykle snášejí dvě až tři vejce a inkubační doba je 32 dní. Ideálních míst k hnízdění může být málo, takže když si pár založí teritorium, oba ho aktivně brání. I z toho důvodu často mláďata žijí na území svých rodičů několik let po vylíhnutí. Během této doby jim pomáhají s péčí o nové mladé a s obranou teritoria.
Vzhledem k tomu, že mají zvětšené krovky, jsou nemotorní letci a mladým ptákům může trvat až sedmdesát dní, než vůbec začnou létat. Z tohoto důvodu si mláďata vyvinula neobvyklý způsob úniku před predátory jako jsou opice, jestřábi a hadi. Když se predátoři přiblíží, mohou mladí pomocí drápů na křídlech vylézt na větve stromů a dostat se z dosahu predátora. Pokud není únik na stromech možný, vrhnou se do vody pod hnízdem a plavou pod hladinou, dokud se nedostanou do bezpečí.
